Předškolní vzdělávání

Specifika předškolního vzdělávání vyžadují pochopení předškolního věku k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně speciálních vzdělávacích potřeb. Působení učitele by mělo vycházet z pedagogické diagnostiky a znalosti sdíleného prostředí s dětmi takovým způsobem, aby dosáhlo alespoň určité míry úspěšnosti dítěte.

Akceptace aktuálních vývojových specifik nám umožňuje vzdělávat společně v jedné třídě děti s rozdílnými schopnostmi a učebními předpoklady.

Naši pedagogové – učitelky preferují vzdělávání dítěte především na jeho přímých zážitcích a dětské zvídavosti. Učitelky podporují v dítěti touhu objevovat a experimentovat s tím, aby podněcovaly v dítěti radost z učení a zájem o poznávání a získávání nových zkušeností.

 

Základní metody a formy práce

Hra jako základní metoda předškolního vzdělávání a hlavní nástroj rozvíjení dětské osobnosti. Hra tvoří v životě dítěte nejfrekventovanější činnosti během dne. Předškolní věk je právem pokládán za věk hry. Ve světě hry plné fantazie a symbolů si dítě uspokojuje svoje potřeby, vyjadřuje sebe samo, emoce, socializuje se a rozvíjí svůj intelekt a tvořivost.

Metody

  • Didaktické hry.
  • Prožitkové a kooperační učení založené na přímých zážitcích dítěte.
  • Spontánní sociální učení založené na principu přirozené nápodoby a identifikace.
  • Situační učení založené na praktických ukázkách a situacích.
  • Projektová metoda vede k přemýšlení, k rozvoji kritického myšlení.
  • Problémová metoda zajišťuje organizování, bádání a dokazování.
  • Aktivizující metody založené na diskusi, řešení problémových úkolů a otázek (proč) + myšlenkové (mentální) mapy, inscenace, řešení konfliktů, myšlenkové úsilí.
  • Metoda objevování, manipulování a experimentování.
  • Metody názorně demonstrační – pozorování jevů a předmětů.
  • Metoda pokus – omyl.
  • Technologické metody založené na technologických zkouškách (pokusy a objevy).
  • Metody názorně demonstrační – předvádění, pozorování, práce s obrazem, instruktáž.
  • Metody slovní – vyprávění, popis, vysvětlování, přednes, recitace, četba, vyprávění, hádanky, humor, zpěv, práce s knihou.
  • Dialogické metody – rozhovor, diskuse, naslouchání, dramatizace.
  • Metoda vyhodnocování, sebehodnocení (reflexe), pochvaly.
  • Hejného metoda výuky matematiky založená na budování schémat.
  • Metody praktické – pohybové, tvořivé, estetické.
  • Relaxační metody – slouží k uvolnění, zklidnění, soustředění, uvědomění si těla.

 Organizační formy výuky

  • Individuální (přístup k dítěti) a frontální (hromadná) výuka.
  • Skupinová a kooperativní výuka přináší komunikaci a koordinaci mezi dětmi.
  • Řízené a spontánní (volné) formy činnosti – dodržujeme vyváženost a hravost.
  • Diferenciovaná výuka přináší zvládání úkolů dle určité úrovně dětí.
  • Individualizovaná výuka umožňuje volbu a svobodu výběru.
  • Projektová výuka řeší určitý úkol, dává příležitost k využití všech smyslů, ke zkoušení, chybování a spolupráci.

Integrované bloky

Integrované bloky jsou podkladem při vypracování třídních vzdělávacích plánů a následně plánů na kratší období, zpravidla týdenních. Třídní vzdělávací plány vytvářejí společně třídní učitelky.  Součástí TVP jsou vzdělávací témata, která lze operativně obměňovat a doplňovat jinými tématy a projekty.

Integrované bloky jsou pro celé pracoviště společné a jsou v souladu s RVP PV.

Charakteristika integrovaného bloku: CESTA ZA KAMARÁDY

V integrovaném bloku seznamujeme děti s prostředím mateřské školy (pracoviště), dětmi

a dospělými. Děti se adaptují na nové prostředí třídy, utváří si vztahy k okolí, posilují vzájemnou komunikaci a prosociální chování.

Umožňujeme dětem podílet se na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí. Všichni společně tvoří pravidla soužití ve třídě, která pomáhají dodržovat řád třídy. Děti postupně vstupují do světa materiálních a duchovních hodnot.

Tyto dovednosti jsou rozvíjeny především spontánním sociálním učením a formou prožitkového a kooperativního učení.  Aktivity spontánní a řízené jsou vzájemně provázané a vyvážené.

Charakteristika integrovaného bloku: CESTA ZA DOBRODRUŽSTVÍM

Záměrem integrovaného bloku je podporovat duševní pohodu, psychickou odolnost, rozvíjet poznávací procesy a funkce, intelekt, jazyk, řeč, kreativitu a sebevyjádření. V tomto bloku vedeme děti k posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.) a stimulujeme k osvojování vzdělávacích dovedností (učení). Dítě by mělo vědět, že je dobré dozvídat se o nových věcech a využívat zdrojů a zkušeností v osobním životě.

Charakteristika integrovaného bloku: CESTA DO PŘÍRODY

Záměrem integrovaného bloku je vytvářet u dětí elementární povědomí a odpovědný postoj k životnímu prostředí.  V environmentální oblasti seznamovat děti s poznatky o okolním světě a jeho dění a o vlivu člověka na životní prostředí – vytvořit elementární základy pro odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí.

Charakteristika integrovaného bloku: CESTA KE ZDRAVÍ

Integrovaný blok se zaměřuje na podporu rozvoje pohybových a manipulačních dovedností, fyzickou pohodu, zlepšení tělesné zdatnosti a celkově zdravotní kultury dětí. Dále vede děti k tomu, aby porozuměly svým potřebám, byly aktivní, odpovědné samy za sebe a rozhodovaly se podle zásad zdravého životního stylu.

V tomto bloku je nedílnou součástí rozvoj a podpora pozitivních rysů osobnosti každého dítěte a zařazování minimálního preventivního programu rizikového chování.

Charakteristika integrovaného bloku: CESTA ZA UMĚNÍM

Záměrem je uvést dítě v sociálně – kulturní oblasti do společenství lidí, kultury a umění, podílet se na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí. Prostřednictvím praktických činností vedeme děti k osvojení si poznatků o lidových zvycích, tradicích a kultuře lidí. 

Děti se seznamují hravou formou s výtvarným, hudebním, dramatickým, ale i architektonickým umění. Například návštěvou svého města poznávají historii a její důležitost ve společnosti. Uvědomění si, že umění a kultura se nenachází pouze na výstavě a koncertu, ale všude kolem nás v různých podobách. Dětem se nabízí nová zkušenost s vystupováním před rodiči. Poznání, že je krásné věci nejen přijímat, ale i ostatní obdarovávat.